Vlivy ovlivňující braní ryb – prvá časť

Každý z vás to už určitě zažil – jednou nestačíte obsluhovat oba pruty a o den později jste u vody zcela zbyteční… V každém případě má smysl přemýšlet o tom, co se vlastně stalo, co bylo příčinou tak nenadálé změny a vzít si z toho ponaučení…
Ponaučení? Lze to vůbec? Existuje spousta faktorů (i kombinace více faktorů najednou), na kterých závisí náš úspěch či neúspěch. Jsou to ty, které ovlivnit můžeme (např. nástraha, montáž, výběr revíru,…) a pak ty, na které nemáme zcela žádný vliv a můžeme se jim pouze přizpůsobit (počasí, roční doba,…). V následujících řádcích jsem se zaměřil pouze na faktory, které sice neovlivníme, ale můžeme se snažit jim alespoň trochu porozumět.
Bohužel až tak docela jednoduché to není… Možná jste sami na vlastní kůži prožili situaci, která byla zcela odlišná od toho, co jsem popsal…. To je zcela v pořádku, kapří chování nelze nikdy zcela přesně odhadnout (ještěže tak!!!). Ale zřejmě vás to přinutí si u vody více všímat i vlivů počasí a poté získanou praxi konfrontovat s teorií… A to už je krok dopředu!
Tak tedy jdeme na to!

Vlivy přírody
Tepelné záření je klíčem k veškerému životu, tedy i k životu kaprů, protože ovládá životní cyklus každého jezera, teplotu vody, množství kyslíku v ní rozpuštěného a množství světla, které jí proniká. Další faktory jako jsou vítr, déšť a tlak vzduchu mají rovněž významný vliv na chování kaprů.

Svítání nad přehradou

1) Vítr – má tři hlavní účinky: napomáhá okysličování vody a tím k vytváření příznivého prostředí pro život kaprů. Kapr je sice schopen přežít i při velmi nízkých hodnotách ve vodě rozpuštěného kyslíku, ale v dobře prokysličené vodě lépe a tím pádem více potravy přijímá a rychleji roste. Jižní a západní vítr bývá tedy příhodnější (je-li vítr teplejší nežli voda, platí to dvojnásob, velké plus v zimě!). To však neznamená, že severní a východní větry jsou vždy nepříznivé. Zejména v létě ochlazují a okysličují vodu, čímž podporují potravní aktivitu ryb.
Vítr též napomáhá koncentraci potravy v návětrných (tam kam vítr fouká) stranách jezer (nafouká tam zooplankton a fytoplankton) a ještě k tomu způsobuje podvodní proudění, čímž naruší spodní část jezera a odkryje nové zdroje potravy. Dojde k zčeření dna, a to mají kapři skutečně rádi. Existuje-li převládající směr větru na dané lokalitě, je pravděpodobné, že návětrná strana bude bohatší na přirozenou potravu. Termoklimatický efekt sa týká jezer hlubších než cca 10 m. Slunce není schopno prohřát celý sloupec vody, existuje zde oblast dramatické změny teploty (= termoklima) někde mezi 5 – 10 m hloubky. Studenější voda je hustší než voda teplejší, proto se drží u dna. Vrchní vrstvy dokážou vstřebávat kyslík z povrchu vody, ale studenější vrstvy to nedokážou a jsou tedy na kyslík mnohem chudší. Následkem tohoto efektu je výskyt velmi malého množství přirozené potravy v hloubkách větších než 10 m.
Když vane vítr, narušuje to rovnováhu termoklimatu a voda v závětrném (odkud vítr fouká) konci jezera je smíchána, čímž umožňuje, aby kyslík pronikal i do nižších vrstev vody. Čerstvé potravní položky mohou být umístěny právě v této oblasti. A tak, když vane nový vítr na hlubokém jezeře, zvažte, kde se dostat po větru do závětrného konce této vody, protože to může být místo, kde se kapři za těchto povětrnostních podmínek pravděpodobně budou zdržovat (je to trochu zmatek, ale při troše soustředění se to dá pochopit, ufff)

2) Tlak vzduchu – ovlivňuje množství kyslíku, které je voda schopna vstřebat z atmosféry prostřednictvím povrchu jezera. Čím vyšší je tlak, tím více kyslíku je možno vstřebat a naopak. Testík – vlaštovky létají vysoko, hmyz, kterým se živí, je nesen vzhledem k vysokému tlaku (parné a klidné dny) vzduchem. Tlak vzduchu také ovlivňuje plyny, které jsou obsaženy v plynovém měchýři kapra. Pokud se zvýší, částečky plynu jsou přitahovány blíže k sobě a tím působí jako vnitřní kompresor, který tlačí na plynový měchýř. To způsobí nezájem ryby – např. horké letní počasí. Kapr se pohybuje jen velice líně a téměř nepřijímá potravu.
Pozitivně tedy působí především klesající tlak nebo i dlouhodobě nízký tlak (dostatek kyslíku, čeření, nižší úroveň osvětlení), naopak na kolísání tlaku nahoru dolů nebo na dlouhodobě vysoký tlak většinou ryby reagují negativně.
Účinky bouře – před bouří je dusno (tlak se hromadí a stoupá) a cítíme nedostatek kyslíku. Tentýž nedostatek, a to snad ještě hlubší, pociťují i ryby. Po začátku bouře se začnou cítit lépe (něco jako účinky tabletky na špatné trávení). Voda se ochladí dešťovými kapkami, které zároveň do vody přináší kyslík a hostina může začít. Nemusí to však být pravda, pokud po bouři následuje déletrvající ochlazení (ryby jsou apatické cca. 3 následující dny).

Konečně prší…

3) Roční období – kapr přijímá potravu po celý rok, ale s různou intenzitou v různých ročních dobách.
Jaro – kapr je po zimě vysílený, ve vodě je relativně málo přirozené potravy, snaží se nabrat sílu k „milostným hrátkám“, s oteplující se vodou vzrůstá jeho potravní aktivita, protože se ve vodě vyskytuje čím dál tím více přirozené potravy. Období před a zejména po tření bývá velice úspěšné. Chce to „jen“ trefit tu správnou dobu. V pozdním jaru znepříjemňují chytání květy olší, topolů a jiných stromů (vata, která se lepí na vlasec). V tomto období ryby zpravidla příliš neberou (snad pojídají květ???, v tom nemám jasno), neznamená to však, že kapra nelze ulovit!
Léto – spousta přirozené potravy, vrchol kapří aktivity. Při déletrvajících vedrech klesá obsah kyslíku ve vodě (teplota vody > 25°C) a kapr se stává líným a apatickým vůči potravě. Dobrá šance na ulovení je v noci nebo brzy ráno a dále pak v proudnějších částech řek, pod jezy a při změně počasí (déšť, vítr, ochlazení) – více kyslíku. Z praxe mám však potvrzeno, že i parných dnech se dají kapři úspěšně lovit v nadjezí.
Podzim – klesá množství přirozené potravy, kapři ji začínají shánět, aby si udělali dostatečnou tukovou zásobu k přežití zimy. Zřejmě nejnadějnější doba k ulovení trofejního kusu.

Podzimní pohoda

Zima – při teplotě menší než 10°C se ryby stahují do hlubších míst a do překážek, kde hodlají přezimovat. Potravní aktivita klesá se snižující se teplotou vody. Kapr přijímá potravu jen ojediněle (i jednou za několik dní) a zpravidla velice opatrně, neplýtvá energií při její shánění (spíš čeká, co mu voda přinese). Stačí mu málo k nasycení (produkce trávících enzymů ve střevě je závislá na teplotě vody). Stále je však šance na ulovení kapra zejména při nenadálém oteplení, které způsobí zakalení a vzdutí hladiny řek – prší a fouká teplejší vítr (většinou od J, JZ). Chce to být jen včas na správném místě a mít notnou dávku štěstí. Špatné jsou jasné mrazivé dny a noci.

S pozdravem „Co sežereš, nechytíš“
Miras

Pozri aj: Partikel musí smrdieť…
Pozri aj: Nastraženie megapeliet