Lov kaprů na malých řekách – záverečná časť

Pokračujeme poslednou časťou článku o love kaprov na malých riekach.

Strategie lovu
V této kapitole budu opakovat některé věci, o kterých jsem už psal výše, ale není vyhnutí:-). Předpokládejme, že jsme ve správnou dobu na správném místě a ryba o nás neví… Co a jak tedy ještě udělat?
Lov u protilehlého břehu – máme dvě možnosti,  jak dostat naši montáž na druhou stranu:
1) Nához – zdá se to být lehlé, ale není. Občas je třeba nahodit blízko potopených kmenů nebo pod převislé větve stromů, a to velice, ale velice přesně. A právě v této situaci klasický nához přes hlavu úspěch neslaví – doba letu je příliš krátká na to, aby se dalo místo dopadu jakkoliv korigovat. Nához spodem lze lépe v letu kontrolovat a případně jej včas zastavit a zkusit to znovu. Je to jako se vším – chce to cvik a za chvíli to jde. Riziko vyplašení ryby je minimální, protože jsme od ní dost daleko. Proud je zpravidla nejsilnější v prostředku řeky, proto je vhodné dostat vlasec co možná nejvíce mimo jeho vliv – špičky prutu k nebi nebo použít, umožňuje-li to struktura dna, zadní olova.
2) Zavezení, zaplavání – místo bude vyplašené, ale montáž bude přesně tam, kde ji chceme mít. Chceme-li chytat pod převislými větvemi stromů, je vhodné chytat přes kolíček – vlasec je veden nad hladinou od prutu až ke kolíčku, který je uchycen na větvi, a dále pokračuje od kolíčku na dno. Při záběru se vlasec sám vycvakne z kolíčku a je to! Výhodou je přesné umístění montáže a prakticky nulový vliv proudu na napnutý vlasec. Nevýhoda patrně neexistuje žádná, spíše jen riziko, že zapřáhnete vodáka či letící kachnu, tak jak se to povedlo mně. Osobně preferuji nahazování.

Ideálne miesto, kde sa dá vyskúšať vedenie vlasca pomocou štipca.

Lov uprostřed řeky (nadjezí, hluboké, táhlé úseky) – tak tohle je doslova brnkačka. Jednoduše se montáž pošle na požadované místo a je to! Metřík sem, metřík tam nehraje vůbec žádnou roli. Tato místa však bývají hojně navštěvována rybáři kvůli snadnému přístupu k vodě nebo pohodlnému rybolovu. To jsou důvody, proč se jim vyhýbám.
Teď se dostanu do konfliktu s tím, co jsem napsal o množství krmení o několik řádků výše – zde je vhodné trochu více „přitlačit na pilu“, protože proud roznese krmení na poměrně velký prostor. Chceme-li dostat krmení na naše loviště, je nutné jej naházet do vody, s ohledem na sílu proudu a hloubku, o několik desítek metrů výše proti proudu.
Lov u bližšího břehu – můj oblíbený způsob lovu. Prakticky jedinou nevýhodou je vyplašení lovného místa po každém záběru.
1) Lov těsně u břehu vyžaduje chovat se maximálně nenápadně. Je dobré mít vidličky zapíchnuty dál od břehu, tak aby špičky prutu nezasahovaly nad hladinu a nepůsobily rušivě. Když už nahazuji, tak max. 10 m od břehu, ale často montáž jen pokládám. Použití zadních olov vidím jako nutnost. Záběr na tak krátkou vzdálenost je velice razantní a boj velice prudký, i když poměrně krátký. Kdo to nikdy nezažil, nepochopí!
2) Lov pod keři či převislými větvemi níže po proudu – montáž lze dopravit na místo dvěma způsoby (pominu-li loď či zaplavání, což se mi v dané situaci jeví jako nesmysl):
- Položit montáž na místo a odnést si prut do vidliček
- Nához – ale tak trochu jinak. Mým cílem je dostat montáž pod keř, ze kterého padají do vody různé brebery, na kterých si ryby pochutnávají. Přímo nahodit se tam nedá a zanést montáž také ne. Ale jak to pod ten keř dostat? Řešení je jednoduché – využít síly proudu. Stačí jako zátěž použít kulaté nebo válcovité průběžné olovo a nahodit na úroveň keře do proudu. Síla proudu za pár minut olovo i s montáží odvalí přímo pod keř. Podmínkou je, že se tam nikde nenachází vázky.

9) Montáže
Není nutné tvořit jakékoliv zvláštní vychytávky. Život v řece je v neustálém pohybu a ryba nemá čas na to, aby zkoumala naše montáže. Zaváhá-li, nežere.

Nešpekulujte zbytočne s komplikovanými montážami.

10) Epilog
Na Jizeře chytám už 25 let z toho se 12 let pokouším cíleně chytat kapry a zatím se mi nepodařilo překonat hranici 10 kg. Přesto se tam rád vracím a stále se tam vracet budu. Mám to tam rád a ta zvláštní náklonnost je zakořeněna hluboko v mém nitru. Doufám, že regulace toku a „citlivé úpravy“ (doufám, že ta ironie je tu cítit) správce povodí nezničí tento kus nádherné země. Doufám, že budu moci svým dětem jednou ukázat, u kterého stromu jsem vytáhl krásného kapra, za kterým keřem mi utekla velká parma a pod kterým jezem bydlí místní vodník. Chci jim jednou vyprávět podobné příběhy, které jsem slýchával od svého dědy ve svých rybářských začátcích. Doufám a věřím!

Pozri aj: Lov kaprů na malých řekách – I. časť
Pozri aj: Lov kaprů na malých řekách – II. časť