Lov kaprů na malých řekách – II. časť

Pokračujeme druhým dielom článku o love kaprov na malých riekach.

5) Vhodná doba
Zde platí podobné zákonitosti jako na velkých řekách. Dá se říci, že prakticky neexistuje vyloženě nevhodné období, vyjma povodní a jarního tání, kdy je voda prakticky bez kyslíku.
Přesto je Jizeře, zpravidla koncem června a začátkem července, velice obtížné docílit záběru – je to dáno tím, že vodou putují tisíce a možná i milióny chrostíků a ryby v tuto dobu jednoznačně preferují tuto přirozenou potravu. (foto č. 6) To už je však místní specifikum a každý si podobná hluchá období musí na své oblíbené řece vypozorovat sám. V tuto dobu chodím vláčet, protože chytit kapra je téměř nemožné. Tak a můžeme se v klidu vrhnout na další, stěžejní část úspěšného lovu – volbu správného místa.

Prirodzená potrava prebije akúkoľvek nástrahu.

6) Volba místa
Stejně jako na rybníku či velké řece, tak i tady bude platit, že oblíbená místa výskytu kaprů se budou měnit v závislosti na roční době (resp. teplotě vody).
a) Zima „ je třeba vycházet z faktu, že metabolismus ryb je zpomalený a ryby neplýtvají zbytečně svou energií v boji s proudem. Ryba v tuto dobu není příliš aktivní, proto musí být aktivní především rybář a snažit se rybu najít. Více než kdykoliv jindy platí pořekadlo „Změna místa, ryba jistá“. Úspěšná místa mohou být
hluboké, vymleté jámy, nadjezí hlubší tišiny za potopenými překážkami, přítoky teplejší vody (výtok z elektrárny či čističky), slepá ramena a menší přítoky – zimní povodeň sem často vytlačí nejen přebytečnou vodu, ale spolu s ní i ryby. To je pak to správné místo, kam jít v zimě zkusit štěstí.
b) Jaro, léto, podzim – dá se říci, že vhodná místa budou dosti podobná pro všechna tři zmíněná roční období, vyjma letních veder, kdy voda postrádá kyslík a ryby cíleně vyhledávají místa pod jezy, kde se voda okysličuje. Když se vám podaří najít místa, kde se koncentruje potrava, máte napůl vyhráno. A kde to je?
Vracáky, rozhraní proudů a tišin, místa za překážkami či přímo v překážkách (kromě potravy se zde ryby cítí být i v bezpečí), tišiny za mostními pilíři, podemleté břehy, převislé stromy nebo bujná pobřežní vegetace v bezprostřední blízkosti břehu, soutoky s menšími toky.
Mějte na paměti, že místa, která vypadají slibně ze břehu mohou být zcela nechytatelná, proto si dno pořádně prozkoumejte předtím, než začnete svému místu věnovat svůj čas a energii. Základní obrázek si lze udělat protahováním místa olovem a použitím markeru. Podrobný obrázek získáte buď použitím lodě (+ echolot, olovnice či bidlo) nebo tím, že si prostě v létě do vody vlezete a dno si buď oťapete nebo oťukáte bidlem.

Obyčajná palica vám sprostredkuje množstvo cenných informácií o štruktúre dna.

Všichni asi znáte zklamání a bezmoc, když přijdete k vodě a „váš oblíbený flek“ je obsazen, proto se snažte najít si takové místo, kde o vás nikdo neví nebo je tam komplikovaný přístup, který většinu „parazitů“ odradí.

7) Strategie krmení
Na řece platí více než kdekoliv jinde heslo mých německých kamarádů z Black Label Baits „Eat or die“ čili „Žer nebo zemři“. Zní to drsně, ale má to svou logiku – řeka je živá a potravní konkurence vysoká. Pokud ryba nesežere nabízené sousto teď, tak už nedostane druhou šanci, protože to sežere jiná ryba. Tak to prostě funguje.
Na rozdíl od velké řeky však jeden zásadní rozdíl existuje, a tím je množství krmení. Na malé řece si zpravidla vystačíte s relativně malým množstvím krmení. Opět se budu opírat o zkušenosti z Jizery:
a) Pravidelnost – malé dávky krmení (20-30 kuliček) v denním či dvoudenním intervalu přináší větší efekt
b) Sem-tam metoda – nemá smysl naházet kuličky jen do prostoru, kde hodláme lovit. Lovím-li podél břehu, tak vezmu např. 20 ze 30 kuliček a jednu hodím sem, druhou tam do úseku od mého místa do cca. 50 m po proudu. Prokrmím tím pás 50 metrů a především donutím rybu hledat další kuličku. 10 ze 30 kuliček pak rozházím v lovišti.
c) Malý průměr boilies – možná je to místní specifikum, ale průměr kuličky 14-16 mm bývá mnohem lepší než větší průměry. Na velikost lovených ryb to nemá žádný vliv.
d) Pelety, partikl – občas používám na rozjetí fleku, ale čím dál tím méně, protože mou snahou je upoutat především kapra. Přesto se nevyhýbám chytání na pelety, ať už na klasické halibutky či na prověřené pelety od Carp Devil Baits.
e) Dokrmování – po každém záběru preventivně dohazuji cca 5 kuliček, protože nevím, zda kapr zabral na první kuličku, kterou v místě našel, nebo až na tu poslední. Jistota je jistota.

Pozri aj: Lov kaprů na malých řekách – I. časť
Pozri aj: Lov kaprů na malých řekách – záverečná časť